Martin Konečný: Naděje pro „českou věc veřejnou“?
Pondělní glosa
Velmi dobrý výsledek Starostů a nezávislých v nedávných krajských a senátních volbách je možná příslibem pozitivní změny pro Česko. Snad se v této straně opravdu spojují lidé, kterým na komunální úrovni jde o to změnit něco k lepšímu a nejen nadávat na poměry.
Jejich filozofie je jednoduchá: lepší vybudovat dětské hřiště v obci, než se rozčilovat nad špinavou hrou, kterou spolu hrají někteří politici; má větší smysl vybudovat v sídle kanalizaci, než stále dokola lamentovat nad splašky, vytékajícími například z kanálu Pražského hradu.
Ve své předvolební kampani mohli starostové používat také jednoduchou, pozitivní strategii: je za námi vidět kus pořádného díla; to, co jsme udělali pro své obce, chceme udělat i pro svůj kraj. Rozdáváme melouny, ne koblihy. Melouny jsou darem slunce a plodem lidské práce. Nejsou to „agrofertované“ mražené polotovary.
Stojí za zmínku, že věkový průměr zastupitelů za STAN je nižší než v klasických politických stranách.
To vše dává naději, že by se během dalšího desetiletí mohla dostat k moci nová generace politiků, pro které není politika jen rychloobslužným zařízením pro vlastní obohacení.
Kamarád, který starostuje v jedné středočeské obci, se mi svěřil, s čím vším se po nástupu do své funkce setkával. Vyprávěl:
„... Dotace sou jednoznačný zlo. Nejenže bráněj obcím líp plánovat, ale hlavně maj obrovskej korupční potenciál – přímo vybízej k plejtvání. Když sem žádal na kraji o dotace poprvé – šlo o peníze na několik projektů – zatelefonoval mi jakejsi prostředník a řekl mi – všechno jen po telefonu, žádnej papír – ať ty rozpočty v žádostech zvedneme o 40%. To víte, povídá ten chlápek na druhym konci drátu, na kraji z toho taky chtěj něco mít. A obešlete na tu malou zakázku tyhle čtyři firmy, povídal... To už seděl Rath ve vyšetřovací vazbě! Koukal sem jako puk, nevěděl sem hned, co mám dělat. Tak sem vymyslel, že sice ty jejich firmy obešlu, ale zadám to i dalším firmám. Všechny ty krajem doporučený firmy poslaly nabídku na práci za zhruba stejnou částku – tu, kterou doporučoval ten chlápek. No, zakázku vyhrála samozřejmě firma o 40 % levnější. Pak mi došlo, že si mne z kraje testovali, jak se zachovám, jestli nám daj i dotace na ty další a větší projekty. Samozřejmě, žádnou další dotaci sme už nezískali. Přímý důkazy o tom, jak rozhazujou na kraji peníze, sem neměl, tak co sem mohl dělat? Dál se snažím mít všechno v cajku, veškerý dokumenty strkám do šanonů, všecky smlouvy zveřejňuju na webu. Všechno, co v obci děláme, soutěžíme poctivě. A jenom doufám, že to do mne jednoho krásnýho dne někdo nenapálí autem na přechodu...“
Kamarád, stejně jako mnoho dalších starostů, podpořil demonstraci na podzim roku 2015 proti neprůhledné dotační politice. Mnozí ze starostů nyní kandidovali za STAN do krajských zastupitelstev a senátu a uspěli. Můžeme doufat, že jsou nadějí pro českou politiku?
Je nejvyšší čas na změnu. Bez ní celou zemi zaplaví nebezpečný odpad (nejen) z Hradčan a špinavé politické hry přestanou část národa zajímat docela.
Lidé však potřebují pro spokojený život více než pouhou naději, že k nám opět zavane svěží vítr ze západu místo toho východního, který do Česka mohutně nadhání štáby placených haterů a trollů. Potřebují více než jen slyšet, že je starostové nebudou okrádat. Potřebují objevovat a zažívat tvořivou sounáležitost s ostatními lidmi, o které mluví docela prostě, svěže a nenuceně 14. dalajláma Tändzin Gjamccho.
Proto bych nejen svým přátelům, ale všem politikům poradil, aby kromě korupce, která se stala spíše symbolem nemoci celé společnosti, kladli důraz především na témata, která podporují osobní vývoj, lidský růst, jenž je teprve základem společenské změny. Tedy hlavně na školství, vzdělávání a výchovu. Právě tam je nutné začít a mnohé změnit.
Martin Konečný - psychiatr, oznamovatel v kauze prezidentské milosti, držitel Ceny za odvahu NFPK za rok 2012
