Naše legislativní aktivity týkající se korupce.
14. listopadu 2012 | Zákon o úřednících

Stanovisko protikorupčních organizací k návrhu zákona o úřednících

Zákon upravující fungování státní správy a jejích zaměstnanců je klíčovým zákonem v boji proti korupci.

Pouze nezávislí úředníci, kteří budou vybíráni pro své schopnosti a ne politické konexe a odměňováni na základě výkonů a ne loajality budou více imunní vůči korupčnímu chování. Zároveň má tento zákon zefektivnit a zkvalitnit systém výkonu státní správy, skrze jasné nastavení systému řízení/výkonu státní služby a zajištění personální kontinuity. Kvalitní zákon by měl zavést pro úředníky mj. transparentní systém výběrových řízení, kariérní řád včetně transparentního systému odměňování a hodnocení, personální řízení ve státní správě nebo právní ochranu a jasné povinnosti úředníků.  Nic z toho nový návrh neřeší, a jeho přijetí by fakticky uzákonilo zpolitizovanou, nekvalitní a neodbornou státní správu. Ačkoli dobrý zákon o státní správě nutně potřebujeme, je podle nás potřeba takto špatný návrh jednoznačně odmítnout.

Oživení, o.s., Transparency International, Centrum for Excellence in Good Governance, Ekologický právní servis, Nadační fond proti korupci, Fond Otakara Motejla, Inventura demokracie

Deset důvodů, proč navrhovaný zákon nezkvalitní a neodpolitizuje státní správu:

  1. Zákon je nesystémový, nemá žádnou jednotnou koncepci a řeší pouze ad hoc některé oblasti státní správy Chybí zásadní systémové prvky, nezbytné pro odpolitizování a profesionalizaci státní správy: kariérní řád, transparentní systém odměňování, systém hodnocení, personální řízení ve státní správě, právní ochrana a povinnosti úředníků.

  2. Zákon na rozdíl od služebního zákona a požadavků EU nereflektuje, že veřejná služba je služba občanům, kteří jsou zdrojem moci výkonné, která má být vykonávána prostřednictvím orgánů státní resp. veřejné správy (Ústava ČR). Zákon vychází pouze ze soukromoprávní úpravy v duchu „státní správa jako business“.

  3. Uzákoňuje politické funkce ve státní správě (politický asistent), aniž by je reguloval množstvím a kompetencemi. Může tak vzniknout nejméně 6 500 politických míst. Zcela chybí stanovení interakcí mezi politickými a úřednickými funkcemi. Není zřejmé, jaké jsou pravomoci „neúřednických“ pozic a jak mohou úředníky ovlivňovat. Státní správa tak bude i nadále podřízena politickým vlivům střídajících se politických vedení, které budou moci personálně měnit celé úřady.

  4. Systém výběrových řízení je netransparentní a neřeší odpolitizování státní správy
    • Přijímání úředníků na volná místa může probíhat dvěma netransparentními - vnitřní výběrové řízení, omezené vnější výběrové řízení - a pouze jedním transparentním způsobem - standardním výběrovým řízením otevřeným pro uchazeče z vnějšku veřejné správy. Hlavním argumentem pro volbu soukromoprávní úpravy byla přitom otevřenost veřejné správy vůči zájemcům ze soukromého sektoru. Zcela v rozporu tento zákon naopak stanoví jasné bariéry pro otevřená výběrová řízení a zakonzervuje tak současný stav i praktiky.
    • Výběrové komise jsou netransparentní, nejsou stanovena jasná pravidla, kdo může být členem výběrové komise. Komise nemusí vybrat žádného kandidáta, vedoucí úřadů dokonce může vyhlásit nové výběrové řízení, když není s kandidátem spokojen.

  5. Nestanovuje jasný průběžný systém hodnocení úředníků (kdo a za jakých podmínek bude průběžné hodnocení výkonu provádět, jaká bude vazba na odměňování a další kariérní postup, chybí kontrolní mechanismus, který by průběžně výstupy ověřoval a byl pilířem pro stanovení a vymáhání odpovědnosti při selhání). Naopak zavádí právo propustit úředníka při neuspokojivém plnění pracovních povinností bez jasného určení způsobu hodnocení a míry nezvládání úkolů. Úředníkovi není dána možnost odvolat se, což při nejasném hodnocení může být zdrojem manipulace.

  6. Chybí transparentní systém odměňování, který by zrušil smluvní platy a zavedl vysokou základní a omezenou nenárokovou složku platu úředníka. Naopak zákon zcela nesystémově zavádí náhradu úředníkovi za reprezentaci.

  7. Chybí kariérní řád, který by zavedl motivační podmínky pro setrvání ve správě. Navrhovaná systemizace pracovních pozic neobsahuje základní požadavky kvalifikační a/nebo další profesní požadavky na pracovní místa, která bude možno obsazovat v podstatě jakkoli.

  8. Zavádí přehnaně robustní systém vzdělávání, který ukazuje spíše na snahu zájmových skupin vytvořit nový business ve vzdělávání, než na faktický záměr zvýšení kvality práce úředníků. Zákon zavádí Institut pro veřejnou správu, který je příspěvková a ne rozpočtová organizace státu. Panuje obava, že zkoušky způsobilosti nebudou odpovídat faktické náplni práce úředníky. Zároveň mohou být využívány jako důvod k propuštění úředníka.

  9. Nezavádí jednotný systém dohledu a implementace zákona, kterým by měl být nadresortním orgánem (spravujícím zejména personální řízení). Pravomoc dohledu nad vzdělávacími programy a personálním portálem (zveřejňování nabídek práce) je svěřena Ministerstvu vnitra.

  10. Nezavádí dostatečnou ochranu whistleblowerů. Pracovník má možnost ohradit se proti zadanému úkolu při podezření z nezákonnosti od nadřízeného k vedoucímu úřadu. Pracovník není ale nijak chráněn proti případné šikaně a není řešen případ, kdy tímto nadřízeným je vedoucí úřadu.

Další informace k návrhu zákona

Zákon o úřednících má zrušit neúčinný Služební zákon (č. 218/2002 Sb.), přitom však neřeší většinu důležitých systémových a koncepčních prvků, které jsou ve služebním zákonu kvalitně upraveny.

Současný návrh zákona nesplňuje základní principy pro odpolitizování, zkvalitnění a zefektivnění státní správy. Nesplňuje principy EU (European Principles for Administration), ani doporučení OECD a GRECO. Dále je v rozporu s „Analýzou aktuálního stavu veřejné správy“ zpracované MV v roce 2011. Způsob přípravy i kvalita návrhu tohoto klíčového zákona jsou smutnou vizitkou katastrofálného stavu české státní správy.

Česká republika je jedinou zemí EU, která doposud nemá účinný zákon o státní službě. Již dvacet let tak nebyla naplněna Ústava České republiky, která se zavedením zákona počítá. Více než osm let je švejkovsky obcházena jedna z podmínek přístupu České republiky do EU. Zavedení zákona doporučuje i OECD a GRECO (Skupina států proti korupci). Český parlament přijal kvůli požadavkům EU již v roce 2002 služební zákon (č. 218/2002 Sb.), kvůli politické nevoli však byla jeho účinnost již pětkrát odložena, v současné době do 1.1.2015. Lidově řečeno, političtí kapříci si odmítají vypustit svůj rybník.

Česká vláda nyní zkouší najít cestu, jak se povinnosti přijmout kvalitní služební zákon zbavit zcela. Cestičku ji vyšlapal proslulý politický matador Ivan Langer, který již dříve přišel za Topolánkovy vlády s nápadem vypracovat zákon zcela nový. Ministerstvo vnitra předložilo první verzi nového zákona – zákona o úřednících v srpnu 2012. Kvůli silné kritice narychlo svůj první návrh stáhlo a kvapem připravilo návrh nový. Zákon rozeslalo pouze omezenému počtu osob, nezveřejnilo ho v knihovně připravované legislativy a na připomínky dalo pouze pět dní.

MV předložilo první návrh nového zákona o úřednících v srpnu 2012. Během zářijového připomínkového řízení dostalo jak ze strany neziskového sektoru, tak i ostatních ministerstev řadu zásadních připomínek. Tyto připomínky jasně ukázaly, že již samotný věcný záměr zákona je špatný a neumožňuje naplnit účel zákona, stanovený samotnou vládou, totiž zajištění profesionalizace a odpolitizování. I nová verze zákona podle neziskových organizací vychází ze špatné koncepce, která nezajistí a nemůže zajistit nezávislost úředníků. MV smetlo všechnu kritiku koncepce zákona ze stolu, když na pokyn premiéra Nečase odmítlo věcný záměr zákona přehodnotit.

Novou verzi zákona o úřednících rozeslalo ministerstvo vnitra vybraným osobám v pondělí 5. listopadu (nezveřejnilo ho však ve veřejné knihovně připravované legislativy „eklep“, zamezilo tak informování médií a veřejnosti). Lhůta na podání připomínek je pouze do pátku 9. listopadu. Vypořádání připomínek bude již 13. listopadu. Vládě má být zákon předložen do konce listopadu. U takto zásadního zákona, který je klíčem v boji proti korupci v České republice, je spěch bez odborné diskuse a zapojení veřejnosti alarmující. Obsah i způsob přípravy zákona o úřednících nenasvědčují tomu, že by vláda Petra Nečase myslela boj s korupcí vážně.

Kontakt:

Lenka Petráková, Oživení, mobil: 724 011 102

Radim Bureš , Transparency International, mobil: 733 666 008

Lukáš Wagenknecht, Centre for Excellence in Good Governance, mobil: 608 303 542