Odpolitizování státní správy (zákon o státní službě)

A) Popis problému

Přijetí zákona o státní službě přispěje k tomu, že Česká republika bude mít profesionální státní službu, která bude odolná proti korupčním a politickým tlaků. Bude mít službu, která bude zvládat stejný objem práce rychleji a kvalitněji či která umožní snížení výdajů na „outsourcování“ některých služeb.  V neposlední řadě by se kvalitním zákonem omezila řada neúčelných a neefektivních projektů, např. z oblasti IT.

B) Navrhované řešení

Jednoznačným řešením je přijetí novelizované podoby zákona o státní službě, zajištění jeho účinnosti a splnění závazku, ke kterému se ČR přihlásila při vstupu do Evropské unie. Tento zákon zajistí odpolitizování a profesionalizaci státní správy a je v podstatě nezbytnou součásti fungování státní správy u všech vyspělých evropských států.

C) Dosavadní snahy o řešení této problematiky

Parlamentní strany (zvolené v roce 2010) začaly problematiku státní správy řešit až po nátlaku Evropské komise. Její přístup byl nicméně takový, že odmítli zákon o státní službě a začali připravovat zákon o úřednících, který by situaci pouze zakonzervoval a nijak nevyřešil. K dispozici je citace tiskové zprávy, kde jsme jasně vysvětlili, proč zákon o úřednících je neakceptovatelný viz http://www.nfpk.cz/zakon-o-urednicich/1001176:

Deset důvodů, proč navrhovaný zákon nezkvalitní a neodpolitizuje státní správu:

1. Zákon je nesystémový, nemá žádnou jednotnou koncepci a řeší pouze ad hoc některé oblasti státní správy Chybí zásadní systémové prvky, nezbytné pro odpolitizování a profesionalizaci státní správy: kariérní řád, transparentní systém odměňování, systém hodnocení, personální řízení ve státní správě, právní ochrana a povinnosti úředníků.
2. Zákon na rozdíl od služebního zákona a požadavků EU nereflektuje, že veřejná služba je služba občanům, kteří jsou zdrojem moci výkonné, která má být vykonávána prostřednictvím orgánů státní resp. veřejné správy (Ústava ČR). Zákon vychází pouze ze soukromoprávní úpravy v duchu „státní správa jako business“.
3. Uzákoňuje politické funkce ve státní správě (politický asistent), aniž by je reguloval množstvím a kompetencemi. Může tak vzniknout nejméně 6 500 politických míst. Zcela chybí stanovení interakcí mezi politickými a úřednickými funkcemi. Není zřejmé, jaké jsou pravomoci „neúřednických“ pozic a jak mohou úředníky ovlivňovat. Státní správa tak bude i nadále podřízena politickým vlivům střídajících se politických vedení, které budou moci personálně měnit celé úřady.
4. Systém výběrových řízení je netransparentní a neřeší odpolitizování státní správy
   • Přijímání úředníků na volná místa může probíhat dvěma netransparentními - vnitřní výběrové řízení, omezené vnější výběrové řízení - a pouze jedním transparentním způsobem - standardním výběrovým řízením otevřeným pro uchazeče z vnějšku veřejné správy. Hlavním argumentem pro volbu soukromoprávní úpravy byla přitom otevřenost veřejné správy vůči zájemcům ze soukromého sektoru. Zcela v rozporu tento zákon naopak stanoví jasné bariéry pro otevřená výběrová řízení a zakonzervuje tak současný stav i praktiky.
   • Výběrové komise jsou netransparentní, nejsou stanovena jasná pravidla, kdo může být členem výběrové komise. Komise nemusí vybrat žádného kandidáta, vedoucí úřadů dokonce může vyhlásit nové výběrové řízení, když není s kandidátem spokojen.
5. Nestanovuje jasný průběžný systém hodnocení úředníků (kdo a za jakých podmínek bude průběžné hodnocení výkonu provádět, jaká bude vazba na odměňování a další kariérní postup, chybí kontrolní mechanismus, který by průběžně výstupy ověřoval a byl pilířem pro stanovení a vymáhání odpovědnosti při selhání). Naopak zavádí právo propustit úředníka při neuspokojivém plnění pracovních povinností bez jasného určení způsobu hodnocení a míry nezvládání úkolů. Úředníkovi není dána možnost odvolat se, což při nejasném hodnocení může být zdrojem manipulace.
6. Chybí transparentní systém odměňování, který by zrušil smluvní platy a zavedl vysokou základní a omezenou nenárokovou složku platu úředníka. Naopak zákon zcela nesystémově zavádí náhradu úředníkovi za reprezentaci.
7. Chybí kariérní řád, který by zavedl motivační podmínky pro setrvání ve správě. Navrhovaná systemizace pracovních pozic neobsahuje základní požadavky kvalifikační a/nebo další profesní požadavky na pracovní místa, která bude možno obsazovat v podstatě jakkoli.
8. Zavádí přehnaně robustní systém vzdělávání, který ukazuje spíše na snahu zájmových skupin vytvořit nový business ve vzdělávání, než na faktický záměr zvýšení kvality práce úředníků. Zákon zavádí Institut pro veřejnou správu, který je příspěvková a ne rozpočtová organizace státu. Panuje obava, že zkoušky způsobilosti nebudou odpovídat faktické náplni práce úředníky. Zároveň mohou být využívány jako důvod k propuštění úředníka.
9. Nezavádí jednotný systém dohledu a implementace zákona, kterým by měl být nadresortním orgánem (spravujícím zejména personální řízení). Pravomoc dohledu nad vzdělávacími programy a personálním portálem (zveřejňování nabídek práce) je svěřena Ministerstvu vnitra.
10. Nezavádí dostatečnou ochranu whistleblowerů. Pracovník má možnost ohradit se proti zadanému úkolu při podezření z nezákonnosti od nadřízeného k vedoucímu úřadu. Pracovník není ale nijak chráněn proti případné šikaně a není řešen případ, kdy tímto nadřízeným je vedoucí úřadu.

D) Protiargumenty

Nejčastějším argumentem proti projednání zákona o státní službě je jeho nákladovost a zastaralost. Argument nákladovosti vyvrátila ve svém výpočtu Jana Chvalkovská z Centra aplikované ekonomie (www.zindex.cz). Argument zastaralosti rovněž je nepravdivý, neboť běžně funguje v zahraničí, nicméně je možné tento zákon aktualizovat a bude to práce pro příští vládu.

Ostatní legislativní úpravy

1. Anonymita příjemců veřejných prostředků (vítězů veřejných zakázek, příjemců dotací, nájmů atd.)

2. Svěřenské fondy

3. Zákon o finanční kontrole

4. Registr smluv

5. Rozšíření pravomoci NKÚ

6. Zákon na ochranu whistleblowerů (oznamovatelů korupce)

7. Odpolitizování státní správy (zákon o státní službě)

8. Průhledné financování politických stran a volebních kampaní

9. Elektronická majetková přiznání ke dni nástupu do funkce

10. Odborné nominace do dozorčích rad

11. Státní zastupitelství bez politických zásahů do vyšetřování