20. května 2021 | Aktuality

Nadační fond proti korupci oslavil deset let Cenami za odvahu

Na oslavě desetiletého výročí založení Nadačního fondu proti korupci byly na Střeše pražského paláce Lucerna předány dvě ceny výrazným osobám českého veřejného života.

 

 

Cenu za odvahu za rok 2020 spojenou s finanční částkou obdržela bývalá radní pražského magistrátu pro oblast informatiky Eva Vorlíčková, zvolená jako bezpartijní v roce 2009 za TOP 09. Za úkol dostala mimo jiné vyřešení systému multifunkční čipové karty Opencard, jehož zadání předchozím vedením radnice se ukázalo jako pro město nevýhodné. I přesto, že se situaci pokusila vyřešit ve prospěch Prahy, skončila u soudu, který ji nakonec stál 7 let života a téměř milion korun za právní služby. Po prvním odsouzení si všimla, že soudce Alexandr Sotolář v písemném odůvodnění pozměňuje výpovědi v neprospěch obžalovaných a jednání tak manipuluje k předem připravenému rozhodnutí. Stejné manipulace se Sotolář dopustil i v písemném odůvodnění druhého rozsudku. Podněty Evy Vorlíčkové Nadační fond proti korupci rozpracoval a podal kvůli nim na Sotoláře trestní oznámení. Věc skončila u Národní centrály proti organizovaného zločinu a po medializaci podala ministryně Marie Benešová na soudce Sotoláře kárnou žalobu. Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) jej nakonec odvolal z funkce předsedy senátu, soudcovský talár mu však ponechal. Díky tvrdohlavosti a víře ve spravedlnost Evy Vorlíčkové však byli nespravedlivě obvinění v kauze Opencard nakonec osvobozeni.


Cenu za celoživotní boj proti korupci obdržel bývalý český premiér a dlouholetý předseda Senátu ČR Petr Pithart. Kromě úctyhodné politické, právnické, pedagogické a publikační činnosti byl Petr Pithart aktérem první velké korupční kauzy po roce 1989. V roce 1991 se ho pokusil uplatit tehdejší ředitel Agrobanky Jan Král. Nabídl mu milion korun, když jako premiér zařídí aby jím vedený finanční ústav získal budovu bývalého Krajského národního výboru ve Zborovské ulici na Praze 5. Petr Pithart se zachoval příkladně a požadoval po Královi veškeré návrhy písemně. Pokus o úplatek ihned nahlásil policii a na Krále byl nasazen pracovník tajné služby, který se v roli premiérova důvěrníka dvakrát s Králem sešel a také jemu nabídku písemně potvrdil. V roce 1992 proto policie Krále zatkla s vědomím, že má dostatek důkazů k prokázání trestného činu. Král nakonec vyvázl s podmínečným trestem a pokutou 40 000 korun.