Anonymní akcie ve světě - srovnání s ČR

Hlavní body návrhu iniciativy Konec korupci! ohledně zrušení anonymních listinných akcií
Základní informace o akciích na doručitele
Shrnutí návrhu iniciativy Konec korupci! na zprůhlednění majetkových struktur společnosti
Analýza problému anonymních listinných akcií
Legislativní návrh zákona - Varianta A – Akcie pouze v zaknihované podobě
Legislativní návrh zákona - Varianta B – Akcie v zaknihované podobě, zprostředkované cenné papíry
Vyvrácení hlavních námitek - zrušení anonymních listinných akcií
Anonymní akcie ve světě - srovnání s ČR
Články, odkazy

 

Anonymní akcie existují v řadě zemí světa. Anonymní akcie se mohou vyskytovat buď listinné, nebo zaknihované podobě. Zaknihované akcie jsou akcie evidované na účtu cenných papírů. Tento účet je obvykle veden bankou obdobně jako peněžní účet. Díky této evidenci u bank lze zaknihované akcie stejně jako jejich konečné vlastníky vždy dohledat. Pravdivost informace o vlastnictví zaknihovaných akcií lze rovněž spolehlivě ověřit: banky vedoucí účty cenných papírů podléhají striktním požadavkům na identifikaci svých klientů v rámci pravidel proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

Naproti tomu anonymní listinné akcie (listinné akcie na doručitele), ani jejich vlastníky nijak dohledat nelze - a to ani pomocí regulací proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Tyto akcie a jejich vlastnictví totiž nejsou evidovány v žádné evidenci či rejstříku. Informace o skutečných vlastnících anonymních listinných akcií lze zjistit, pouze pokud tito vlastnící mají zákonnou povinnost informovat společnost o své identitě a počtu vlastněných akcií. Tyto informace ovšem nelze spolehlivě a nezávisle ověřit.

1. Dohledatelnost vlastníků akcií v jiných zemích pod drobnohledem

Dohledatelnost konečných vlastníků akcií a ověřitelnost tohoto vlastnictví závisí na dvou konkrétních faktorech: kolik je v dané zemi společností s listinnými akciemi na doručitele (majitele) a zda existují účinné mechanismy k identifikaci akcionářů společností. Nejsnáze dohledatelnými budou proto vlastníci akcií v těch zemích, kde existují pouze zaknihované (zprostředkované) akcie a kde mají účinné mechanismy pro dohledání fyzických osob, jež jsou konečnými vlastníky akcií.

Země / Faktor Francie Velká Británie Belgie Rakousko Německo Česká republika
Mohou existovat listinné akcie na doručitele (majitele)? NE
ANO
NE**
ANO / (NE)*
ANO
ANO
Počet společností, jejichž vlastníky nelze nijak dohledat (společnosti s listinnými akciemi na doručitele) žádné
---
žádné**
1.650 (konec roku 2010) / (Žádné, viz pozn. pod *) ---
12.188 (konec roku 2010) (dle agentury ČEKIA)
Existují mechanismy umožňující společnosti dohledat své vlastní akcionáře?

ANO silné.

ANO, silné
(zákonná povinnost, trestní postihy za nesplnění)
NE
(diskutuje se)
NE, ale viz pozn. pod *

ANO, slabé (volitelné společnostmi, administrativní pokuty za nesplnění)

NE
Stupeň dohledatelnosti skutečných vlastníků společností? Velmi vysoký Vysoký Střední. Všichni dohledatelní na základě pravidel proti praní špinavých peněz.
Střední, u některých společností však vlastníky nelze nijak zjistit. / (Vysoký, viz pozn. pod *) Střední, u některých společností však vlastníky nelze nijak zjistit

Nízký, vlastníci většiny akciových společností jsou nedohledatelní.

* Situace v případě, že bude přijata novela akciového zákona navržená rakouskou vládou (návrh č. 246/ME XXIV. GP)
** Plně od 1. ledna 2014. Od 1. ledna 2008 mohou společnosti vydávat pouze akcie na jméno či zaknihované (zprostředkované) akcie. Do 31. prosince 2013 musí všechny společnosti s existujícími listinnými akciemi na doručitele (majitele) převést tyto akcie, na akcie na jméno nebo na zaknihované (zprostředkované) akcie.

 

Podrobné informace ohledně zemí uvedených v tabulce, včetně příslušných zákonných ustanovení (v českém znění)

Země Popis situace Zákonná ustanovení
Francie Francie - popis situace Francie - zákonná ustanovení
Velká Británie Velká Británie - popis situace Velká Británie - zákonná ustanove
Belgie Belgie - popis situace Belgie - zákonná ustanovení
Rakousko Rakousko - popis situace Rakousko - zákonná ustanovení
Německo Německo - popis situace Německo - zákonná ustanovení

 

Vybrané země s moderní úpravou zaknihovaných (zprostředkovaných) cenných papírů

Švýcarsko zákonná úprava - český překlad
Lucembursko zákonná úprava - český překlad
USA zákonná úprava - český překlad

 

Dohledatelnost konečných vlastníků akcií a ověřitelnost tohoto vlastnictví však neznamená, že by informace o vlastnictví jakýchkoli akcií byly veřejné, jako je tomu například u informací z katastru o vlastnictví nemovitostí. V žádné ze zemí uvedených v tabulce nejsou informace o vlastnících akcií volně dostupné. Dohledatelnost znamená, že v případě potřeby vyplývající z veřejného zájmu, například v rámci boje proti korupci, praní špinavých peněz či financování terorismu, si veřejné orgány mohou ve stanovených případech konečné vlastníky společností spolehlivě a účinně dohledat.

2. V čem je Česká republika srovnatelná s ostatními zeměmi?

Česká republika obdobně jako řada dalších zemí zná zaknihované akcie. Tyto akcie stejně jako jejich vlastnící jsou vždy dohledatelní. V České republice stejně jako v řadě dalších zemí, musí mít některé společnosti pouze tyto dohledatelné akcie. Těmito společnostmi jsou zejména finanční instituce, jako například banky, pojišťovny, investiční společnosti atd.

Dále v České republice podobně jako v některých dalších zemích mají společnosti povinnost zveřejňovat pravidelně v obchodním rejstříku údaje o svých významných vlastnících (s podílem nad 20%). Tato informace o významných vlastnících společností by se měla nacházet v příloze k účetní závěrce, jež mají společnosti zakládat do sbírky listin obchodního rejstříku. Tato informace však často neprozradí, jaká fyzická osoba je skutečným konečným vlastníkem dané společnosti.

3. V čem Česká republika zaostává?

Česká republika zaostává především ve vymáhání zmíněné oznamovací povinnosti společností ohledně jejich významných vlastníků. Jaké procento českých společností zveřejňuje v obchodním rejstříku pravidelně kompletní účetní závěrku se všemi informaci, včetně údajů o vlastnících společnosti s podílem nad 20%?

Dále na rozdíl od jiných zemí existuje v České republice enormně velké procento akciových společností s neprůhlednými anonymní listinnými akciemi, jež jsou podhoubím pro korupční prostředí a praní špinavých peněz. V porovnání s Rakouskem, jenž má zhruba stejný počet obyvatel jako České republika, je počet neprůhledných akciových společností asi sedmkrát vyšší než v České republice. Ke konci roku 2010 bylo v Rakousku 1.650 akciových společností s listinnými akciemi na doručitele (majitele), kdežto v Česku existovalo ke stejnému datu - podle údajů agentury ČEKIA - 12.188 akciových společností s takovými neprůhlednými anonymními akciemi (53% všech akciových společností).

http://www.cekia.cz/cz/archiv-tiskovych-zprav/198-tz101216

4. Proč je v České republice na rozdíl od jiných zemí tolik neprůhledných společností?

Důvod existence tohoto vysokého počtu neprůhledných akciových společností v České republice je dvojí: za prvé, ve většině vyspělých zemí se v minulých letech přeměňovaly listinné cenné papíry na zaknihované kvůli nižším nákladům na převody, větší bezpečnosti a možnosti rychlejších transakcí (***). Naproti tomu v České republice probíhal jev opačný: zaknihované cenné papíry se měnily na listinné, neboť zaknihování cenných papírů a jejich převody do roku 2010 provádělo státní Středisko cenných papírů, a to velmi nekvalitně, zdlouhavě, formalisticky a za vysoké poplatky. Kvůli tomu v České republice na rozdíl od všech ostatních ekonomicky vyspělých zemí moderní systém zaknihovaných cenných papírů paradoxně ustupoval zastaralému systému listinných cenných papírů.

Za druhé, přesto, že od roku 2010 je v České republice umožněno zaknihování akcií v moderním systému vedeném soukromým centrálním depozitářem, tento systém je pro společnosti, jež se neobchodují na burze, pravděpodobně stále příliš nákladný a zbytečně složitý. V České republice není – z neznámého důvodu - umožněna souběžná existence tzv. zprostředkovaných akcií. Zprostředkování akcií znamená uložení listinných akcií u bank (tzv. imobilizace). V bankách se tyto cenné papíry převedou do elektronické formy na účty cenných papírů. K převodu těchto cenných papírů pak dochází "z účtu na účet" jako u bezhotovostních převodů peněz. Tento alternativní systém zprostředkovaných akcií je méně nákladný, umožňuje stejnou dohledatelnost vlastníků akcií jako systém zaknihovaných akcií a úspěšně funguje řadě jiných zemí (viz výše popis situace ohledně akcií ve vybraných zemích).

(***) Zaknihované akcie na rozdíl od listinných akcií nelze zfalšovat, ztratit, zničit či ukrást. K jejich převodu není třeba přenášet listiny z jednoho místa na druhé a zapisovat na tyto listiny zákonem požadované informace. Zaknihované akcie lze převést „bezhotovostně“ z účtu na účet jako peníze.

5. Jaké je řešení problému anonymních listinných akcií v České republice?
  • Zavést zaknihování akcií všech společností v současném systému centrálního depozitáře, nebo
  • Přeměnit listinné akcie na doručitele na tzv. zprostředkované akcie. (tj. uložit listinné akcie u bank a převést je na účty cenných papírů, aby poté mohly být mezi těmito účty převáděny)
6. Je řešením problému anonymních listinných akcií zavedení stejného právního prostředí jako v Rakousku a Německu, jak to prohlásil premiér Nečas na X. Fóru Zlaté koruny v červnu?

Premiér Nečas během června na X. Fóru Zlaté koruny uvedl, že vláda hodlá zavést v České republice ohledně listinných akcií na doručitele stejné právní prostředí jako je v Rakousku a Německu (***).

Zavede-li vláda stejné řešení, jaké předložila rakouská vláda tamnímu Parlamentu 15. června 2011, tj. bude to řešení zcela postačující. Rakouská vláda navrhuje úplné zrušení listinných akcií na doručitele (majitele) a jejich převedení buď na akcie na jméno či na zaknihované (zprostředkované) akcie.

Předseda správní rady Nadačního fondu proti korupci (NFPK) Karel Janeček proto dne 13. července 2011 zaslal premiéru Nečasovi blahopřejný dopis k učinění tohoto významného kroku v boji proti korupci a zprůhlednění podnikatelského prostředí v České republice.

Zdroje:
  • Evropská komise - Skupina právní jistoty, Dotazník ohledně zúčtování a vypořádání v EU („EU Clearing and Settlement - Questionnaire, Legal Certainty Group – European Commission“), MARKT/G2/MNCT D(2005), 24. dubna 2006
  • Zpráva ECB ohledně transprence akcionářských struktur v Evropě (Market Analysis of Shareholder Transparency Regimes in Europe), 11. února 2011